PC hry

Diablo II

Tuto hru jsem si k první recenzi nevybral náhodou. Patří mezi legendy. Ve své době byla veskrze revoluční a určila další směr vývoje žánru her RPG. Či spíše vytvořila nový - akční RPG, některými oslavované, jinými zatracované a nazývané hanlivě klik-fest. Ukážu vám, že v případě této hry jde rozhodně o víc, než o rychlost klikání.

Jak už jsem uvedl, hra je typu RPG, pro neznalé: RPG je zkratka anglického Role Playing Game. Hry tohoto typu jsou zaměřeny na vylepšování a zdokonalování postav, hra by měla umožnit vcítit se do postavy a „hrát ji“. Tuto stránku hra zanedbává – postavy nejsou prokresleny, příběh je lineární, to je však daň za jiné trumfy, které si popíšeme dále. Ve hře máme na výběr tyto postavy: Assassin - Vražedkyně, Amazon - Amazonka, Barbarian - Barbar, Druid, Necromancer - Nekromancer, Paladin a Sorceress - Kouzelnice. Tvorba charakteru je velmi jednoduchá – zvolíte si postavu, zadáte její jméno a pokud jste otrlí, můžete si zvolit nastavení hardkore. Doporučuji je jen pro zkušené hráče a opravdové fajnšmekry. Toto nastavení totiž způsobí, že pokud postava zemře, nelze jí vzkřísit magickým LOAD.

Postavu máme tedy vytvořenou a nyní vzhůru do hry. První co pozorujete po spuštění hry je grafika. Již ve své době to nebyla žádná sláva. Izometrické pseoudo 3D v maximálním rozlišení 640*480, které vám umožňuje vidět i za roh. Hru vidíte shora a obraz se automaticky posunuje s postavou. Postupem hry jsem si však vzhled temného světa zamiloval a již bych si jej ani nedovedl představit jinak. Prostě grafika je cesta k zábavě, tak jako za starých dobrých časů, kdy na prvním místě byl nápad a hratelnost a ne bezduché 3D grafické orgie, pro které musíte každý rok kupovat nový stroj.

Grafiku jsme si prohlédli a co nyní? Jak se to vlastně hraje? Až překvapivě dobře! Jako v každém RPG plníte questy a zabíjíte příšery. Questy jak povinné, tak volitelné jsou lineární. To však není na škodu, právě naopak. Umožňuje to se nerušeně prohánět po pláních a do nekonečna pilovat postavu. Po dosažení levelu máte možnost rozdělit 5 bodů do čtyř základních vlastností (síla, obratnost, vitalita, energie) a 1 bod do skillů. Skilly jsou u každé postavy rozděleny do tří větví (tree). Některé z nich jsou podmíněně přístupné – po dosažení určitého levelu, či po znalosti předchozího skillu. Dále se skilly dělí na aktivní a pasivní. Aktivní musíte aktivovat, pasivní působí neustále samy. Tento systém je velmi jednoduchý, ale taky účelný. S každou postavou můžete udělat minimálně dva konkurence schopné buildy. To nám dává minimálně 12 různých zážitků ze hry. V tomto bodě je Diablo absolutní špičkou. Žádné jiná hra nemá takovou velkou replaybilitu.

Hra je rozdělena na tři úrovně obtížnosti, normal, nightmare, hell. Každá z nich je přístupná po absolvování té předchozí. Na konci první obtížnosti budete mít cca 30 level. Maximální level je 99. Co vás tedy bude nutit jej dosáhnout? Je to opět dobře vymyšleno. S každou rostoucí obtížností roste obtížnost a počet monster a nacházíte stále lepší a lepší předměty.

Předměty jsou další tahák hry. V žádné jiné hře jsem tolik nejásal po nalezení předmětu. Je to dáno unikátností předmětů a možnosti strategických kombinací. Nalézání předmětů je vyvážené, takže postupně obměňujete svoji výzbroj. Předměty se dělí podle vzácnosti, dále na setové ( získávají speciální bonusy po sestavení setu ), déle jsou speciální ( pro určitá povolání ) soketovatelné ( můžete si je vylepšit dle uvážení ). Mají nepřeberné množství vlastností, rychlost útoku délku zbraní, jejich užití je omezeno staty a levelem. Prostě lahůdka.

Další chuťovkou je samotný systém ukládáni pozic. Save neexistuje, je místo něj save&exit. Navíc po vašem odchodu ze hry ožijí všechna monstra a vy si musíte znovu klestit cestu. Toto usnadňují way-pointy, ke kterým se můžete po aktivaci kdykoliv vrátit. Podobná situace je po vašem skonu – objevíte se ve městě, bez předmětů – ty si můžete vyzvednout u vaší mrtvoly, nebo dát save&exit a pak najdete svou mrtvolu i s věcmi ve městě. Na vyšších levelech je smrt trestána ztrátou zkušeností.

Jak už je u Blizzardu dobrým zvykem, hra je proložena poutavými videi. Dalším Blizzardím dobrým zvykem je velmi kvalitní multiplayer, intuitivní ovládání a kvalitní datadisk pod jménem Lord of destruction.